Jdi na obsah Jdi na menu
 


V Praze naše starostlivá vláda o ovzduší v Moravskoslezském kraji

15. 3. 2010
 

 

Parlament České republiky

12.3.2010 psp.cz str. 0

 

 

Poslanecká sněmovna

O ovzduší v Moravskoslezském kraji:

Budeme tedy nyní projednávat bod č.

 

278.

Zpráva o způsobech řešení nevhodné situace z hlediska životního prostředí v Moravskoslezském kraji /sněmovní tisk 1064/

Tento materiál uvede ministr životního prostředí Jan Dusík. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a připomínám, že výbor pro životní prostředí usnesení nepředložil. A prosím také, aby zpravodajka paní poslankyně Kateřina Konečná zaujala místo u stolku zpravodajů.

 

Nyní tedy žádám pana ministra Jana Dusíka, aby se ujal svého úvodního slova, prosím.

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji pěkně, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobré poledne. Zpráva o způsobech řešení nevhodné situace z hlediska životního prostředí v Moravskoslezském kraji je předkládána vládou na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 1531. Vypracování této podrobné zprávy předcházela debata z iniciativy paní poslankyně Jakubkové, na jejímž základě byla dne 28. ledna 2010 přednesena zde zpráva předsedy vlády k situaci způsobené katastrofálním znečištěním ovzduší v Moravskoslezském kraji, včetně návrhu na řešení. A k této zprávě bylo následně přijato výše citované usnesení.

 

Zpráva, kterou nyní jménem vlády předkládám, byla přijata vládou dne 8. března 2010 a má číslo usnesení vlády 201.

 

I přes stagnaci emisí základních znečišťujících látek dochází od roku 2000 ke zhoršování kvality ovzduší. Na řadě míst České republiky dochází k překračování imisních limitů platných pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice PM10, což je prach, a rovněž cílových imisních limitů pro benzoapyren, který má karcinogenní účinky a bývá na jemný prach navázán.

 

K překračování imisních limitů pro prach dochází dlouhodobě a díky jejich opětovnému překročení v letech 2007 a 2008 bylo s Českou republikou zahájeno řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství.

 

K nejvíce znečištěným oblastem v rámci celé České republiky i střední Evropy patří oblast Ostravska a Karvinska v Moravskoslezském kraji. Každoročně zde dochází k překračování imisních i cílových imisních limitů stanovených pro suspendované částice PM10, benzoapyren, benzen a arzen. V době smogových situací je například u suspendovaných částic PM10 dosahováno až desetinásobku platného imisního limitu.

 

K tomuto stavu významně přispívá historicky vysoká akumulace průmyslových aktivit v hustě obydlených oblastech, ale také vytápění domácností pevnými palivy a doprava. Výše uvedené úrovně znečištění v této lokalitě mají významný negativní dopad na lidské zdraví ve formě zvýšeného výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, poruch plodnosti nebo alergií, což dokládá řada epidemiologických studií.

 

Nástroje na snižování emisí, které jsou stanoveny stávajícím zákonem č. 86/2006 Sb., o ochraně ovzduší, jsou v současné době pro dosažení potřebné kvality ovzduší nedostačující. Nejen pro řešení problematiky Moravskoslezského kraje již nestačí například plošné uplatňování administrativních nástrojů, k silniční dopravě a lokálním topeništím nástroje zcela chybějí. Abychom zajistili kvalitu ovzduší odpovídající národním a evropským normám, je třeba provést zásadní změny jak v legislativě v oblasti ochrany ovzduší, tak v celkovém přístupu státu i samotného kraje k rozvoji tak silně znečištěného regionu, jako je Ostravsko a Karvinsko v Moravskoslezském kraji.

 

Zpráva vlády reaguje na situaci dlouhodobě znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji a navrhuje soubor opatření ke zlepšení tohoto stavu. Vzhledem k závažnosti problému kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji je třeba intenzivní spolupráce i ostatních resortů, zejména pak Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj či Ministerstva financí.

 

V usnesení vlády č. 201, kterým byla zpráva schválena, je uloženo vytvoření meziresortní pracovní skupiny, jejímž cílem je vyhodnocovat provázání národních i krajských koncepcí v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy a územního plánování. Dalším úkolem je pak přizpůsobit a optimalizovat stávající a hledat nové finanční zdroje k řešení nevyhovující kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji.

 

V rámci resortu životního prostředí, za který zodpovídám, budou v souladu se zprávou realizovány následující aktivity: Pro řešení situace nejen v Moravskoslezském kraji je nezbytným úkolem předložení nového zákona o ochraně ovzduší, což hodlám učinit ve vládě do konce března 2010. Z pohledu činnosti kraje je pak nezbytné především pokračovat v provádění změn již vydaných povolení k provozu podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění a podle zákona o ochraně ovzduší, a dále zintenzivnění kontrol plnění povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší u vybraných zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší.

 

Tyto aktivity, které umožňuje již stávající legislativa, jsou zaměřeny především na zdroje, které mají významný vliv na kvalitu ovzduší.

 

Vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je rovněž ovlivněna dálkovým přenosem z Polska, bude dále pokračovat intenzivní spolupráce s Polskou republikou v rámci pracovní skupiny pro otázky ochrany ovzduší, a já se scházím příští pátek 19. března 2010 se svým polským protějškem, abychom vyhodnotili situaci a abychom diskutovali o oblastech spolupráce s cílem řešit tuto situaci a vyměňovat si v maximálně možné míře informace. ***

 

(12.10 hodin)

(pokračuje Dusík)

 

Hlavním cílem této spolupráce bude příprava programu ke zlepšení kvality ovzduší na obou stranách hranice a jejich provazování a společný postup při stanovování podmínek pro provoz jednotlivých zdrojů. Z pohledu vrchního orgánu státní správy je významné i metodické vedení orgánů státní správy a kontroly plnění povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší.

 

V rámci těchto činností proběhne například každoroční vyhodnocení plnění opatření stanovených v programu ke zlepšení kvality ovzduší nebo vypracování metodického pokynu provádění společných kontrol orgánů ochrany ovzduší se stavebními úřady při výkonu pravomoci stavebního dozoru.

 

Konečně ministerstvo zajistí informační kampaň o negativním vlivu spalování odpadů a používání nekvalitních paliv v nevyhovujících a většinou i zastaralých topeništích.

 

Na závěr mi dovolte aktuální informaci o stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Dnes ráno byl vyhlášen signál Upozornění, což znamená, že hodnota prachových částic PM 10 v ovzduší překročila úroveň 100 miligramů. Nepředpokládáme v tuto chvíli, že by bylo potřebné s ohledem na meteorologickou situaci následně přistoupit k signálu Regulace, který se vyhlašuje při 150 miligramech. A samozřejmě budeme tuto situaci sledovat. V případě, že nastane, tak budou účinné regulační mechanismy nastavené již schválenými regulačními řády, které v současné době jsou pravomocné pro všechny zdroje, kterých se týkají v Moravskoslezském kraji.

 

Děkuji za pozornost.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí Janu Dusíkovi. Slova se ujme paní zpravodajka, poslankyně Kateřina Konečná, která bude zároveň první přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo ke zpravodajské zprávě.

 

 

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji vám, zpravodajská zpráva bude poměrně stručná, protože výbor se k projednávané zprávě nesešel. Nicméně výbor pro životní prostředí několikrát projednával situaci v ovzduší v Moravskoslezském kraji při různých tématech, to znamená ať už to bylo při zprávě o situaci v oblasti životního prostředí za poslední léta, případně kdykoli, kdy byla příležitost v rámci například rozpočtu Státního fondu životního prostředí a tak dál.

 

Takže já můžu pouze konstatovat, že výbor tuto tematiku nebere ze zřetele, nicméně k této konkrétní zprávě nepřijal žádné usnesení, protože se k ní nesešel a neprojednal ji. Jako zpravodajka za výbor.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám všeobecnou rozpravu. První je paní poslankyně Kateřina Konečná, druhý pan poslanec Krupka, třetí paní poslankyně Jakubková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

 

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, páni ministři, kladu si otázku, co vlastně bylo úkolem vlády podle bodu 3 usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1531 ze dne 28. ledna 2010. Pokud žádala Poslanecká sněmovna seznam existujících či probíhajících opatření v oblasti ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji, pak můžeme být s předloženou zprávou spokojeni. Pokud byste si ale kolegyně poslankyně a kolegové poslanci dělali naděje, že vláda předloží návrhy nových řešení, pak je budete v předloženém dokumentu hledat těžko.

 

Je docela úsměvné, když v předkládací zprávě je uvedeno, že: "Mezi aktivity, které jsou rozpracovány ve zprávě a které mají přispět k řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, patří například vytvoření pracovní skupiny, optimalizace stávajících a hledání nových finančních nástrojů a tak dále. "

 

A ve vlastní zprávě se dovídáme, že pracovní skupina již existuje a že finanční nástroje je potřeba hledat na základě analýzy nízkého zájmu o finanční podporu z operačního programu Životní prostředí v Moravskoslezském kraji. Jaké rozpracování měl tedy autor předkládací zprávy konkrétně na mysli, není v těchto případech jasné.

 

Na 12 stránkách předložené zprávy pak najdeme prakticky samá existující či již probíhající opatření. Z nově navrhovaných opatření zpráva přináší pouze provedení analýzy možnosti vypracování místních regulačních řádů zajišťujících regulaci silniční dopravy ve velkých městech. Není zde ovšem uvedeno, kdo je za to zodpovědný, kdo to zajistí a v jakém časovém horizontu. Apel na uplatňování požadavku výsadby vhodné izolační zeleně a na důsledné vyžadování náhradní výsadby na minimalizaci kácení vzrostlé zeleně ve městech, které je plně v kompetenci obcí. Návrhy realizace informační kampaně k operačnímu programu životního prostředí. Opět nám chybí zodpovědní lidé a termín. Návrh aktivního vyhledávání potencionálních žadatelů z operačního programu Životní prostředí a návrh personálního posílení pracovišť České inspekce životního prostředí, ČHMÚ a krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

 

V této situaci zdá se býti velmi úsměvné, že Česká inspekce životního prostředí na Ostravsku stejně jako jiné oblastní inspektoráty má od 1. ledna snížený počet pracovníků, protože jsme plošně škrtali u státních zaměstnanců. Takže je vidět, že ta snaha je opravdu, ale opravdu psaná pouze na papíře.

 

Celá řada dalších návrhů jako například sdělení, že v oblasti vytápění domácností je třeba motivovat k úsporným opatřením a podobně, jsou sdělení zcela nekonkrétní, mající hodnotu pouhé proklamace.

 

Ačkoli je již v první kapitole konstatováno, že nejvýznamnější znečišťovatelé jsou průmyslové zdroje, pak následuje téměř stejným dílem doprava a malé spalovací zdroje. Nepřináší předložená zpráva žádné nové a především účinné návrhy, jak řešit problematiku dvou skupin zdrojů, jejichž znečišťující efekt představuje v úhrnu téměř dvě třetiny znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Tedy nepočítáme-li mezi účinné nástroje apel, aby byly uplatňovány existující kontrolní mechanismy a v případě domácích topenišť a v případě kvality paliv a aby byly důkladněji posuzovány typy kotlů v předkládaných projektech.

 

V případě problematiky znečištění ovzduší způsobeného dopravou je zpráva bohužel ještě stručnější a omezuje se na doporučení realizovat všechna opatření navržená v rámci programu ke zlepšení kvality ovzduší. V případě opatření vyžadujících změny právních předpisů nebo programových dokumentů se zpráva zaměřuje na připravované nové znění zákona o ochraně ovzduší. Termín jeho projednání, přestože nám pan ministr řekl, že ho ještě v tomto funkčním období předloží na vládu, nicméně termín jeho projednání a nabytí účinnosti lze v této chvíli jen těžko odhadnout. Nemluvě o skutečnosti, že existují skutečně zásadní připomínky ke kvalitě tohoto zákona, které nemají s uvedeným materiálem nic společného, ale bezpochyby můžou projednávání novely zákona o ovzduší na poměrně dlouhou dobu zablokovat.

 

Závěrečné konstatování zprávy, že do budoucna je třeba posílit restriktivní a motivační nástroje, je signifikantním obrazem celé zprávy, které bychom mohli charakterizovat následujícími slovy: nekonkrétnost a termínová nejasnost.

 

Pro další použitelnost předložené zprávy a pro kontrolu dalšího postupu při řešení opakovaně katastrofálního znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji proto navrhuji, abychom přerušili projednávání této zprávy a současně, abychom vládě uložili dopracování zprávy tak, aby byla uvedena konkrétní opatření vedoucí ke zlepšení stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji, a to včetně uvedení garanta opatření a termínu realizace opatření.

 

Já opravdu chápu, že vláda, která nám zprávu předkládá, je vládou, která má před sebou posledních pár měsíců. Nicméně si myslím, a předpokládala jsem, že je to taky vláda zodpovědná. A pokud se má chovat zodpovědně, tak bych očekávala, že minimálně pro budoucí vládu připraví zcela jasné kroky a nástroje v oblasti legislativní. A tam, kde může zasáhnout, tak že opravdu zasáhne ještě nyní. Myslím si, že kompetence k tomu minimálně ministr životního prostředí má dostatečné. Děkuji.

 

 

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně, vy jste navrhla přerušení, předpokládám, že po skončení všeobecné rozpravy. Dobře. Děkuji. Nyní tedy pořadí přihlášených, jak je tady oznámeno. První je pan poslanec Jaroslav Krupka, připraví se paní poslankyně Věra Jakubková, poté Jiří Krátký. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

 

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, to, že kvalita ovzduší je bez hranic, svědčí o tom to, že pan ministr Dusík se zmínil o jednání s polskou stranou. A to, že kvalita ovzduší nezná politické hranice, svědčí i to, že já, ač je to neobvyklé, v tomto případě budu v podstatě souhlasit s mou předřečnicí, kolegyní poslankyní Konečnou. ***

 

(12.20 hodin)

(pokračuje Krupka)

 

My jsme v podstatě očekávali, že tím usnesením získáme jistý nástroj, který by umožnil těm, kteří tuto zprávu zpracovali, pracovat nejenom na jednotlivých ministerstvech na přípravě změn, které jsou tam avizovány. Tady bych chtěl upozornit, že jsme v současné době v situaci, kdy se blíží konec funkčního období této Poslanecké sněmovny, blíží se konec funkčního období této vlády, ale - samozřejmě - úředníci na těchto ministerstvech, předpokládám, nadále zůstanou. A nic nebrání tomu, aby oni na základě usnesení vlády mohli začít pracovat na zcela konkrétních bodech, včetně toho, že by mohli i některé věci zapracovat do přípravy státního rozpočtu.

 

Je třeba si totiž uvědomit, že někdy na podzim už bude na některé kroky, byť budou dobře míněny, časově pozdě. A jakmile nastane zima, už je naprosto pozdě. Myslím si, že je typické i to, že ... Pan ministr Dusík se zmínil o vyhlášení signálu upozornění, které proběhlo - jestli se nepletu - dneska ráno v půl třetí. Kolegové od nás z regionu mě o tom informovali. ... že byť je subjektivní pocit toho, že počasí se zlepšilo, neznamená to, že se zlepšila kvalita ovzduší v tomto regionu.

 

Já bych se tedy skutečně připojil k tomu, aby vláda - poté, pokud se tato Poslanecká sněmovna shodne a pokud by Poslanecká sněmovna v tomto okamžiku přerušila toto jednání - měla prostor dopracovat to o zcela konkrétní body.

 

Když se bavíme o těchto konkrétních bodech, já tady vidím několik argumentů, které tam samozřejmě v té konkrétnosti chybí. Byla-li tam například zmínka o dopravě, myslím si, že i tato záležitost by stála za to, aby se v kontextu s tím probral Státní fond dopravní infrastruktury, protože určité záležitosti komunikací jsou bezprostředně nutné pro to, abychom v rámci zklidnění a zefektivnění a čištění měst vytěsnili tuto dopravu ven.

 

Další a podstatný bod. A byl bych velice rád, kdyby Ministerstvo životního prostředí pochopilo důvody, které mě vedou k návrhu, o kterém řeknu na závěr, k návrhu na usnesení - aby se přehodnotila pravidla čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí. Chápu, že to může být jistá obehraná písnička, protože tento apel již zazněl jistě několikrát z úst představitelů Moravskoslezského kraje.

 

Přesto je třeba se zamyslet nad jednoduchou a doufám selskou úvahou - tam, kde vzniká zdroj znečištění. A pokud si někdo vybaví mapku znečištění právě těmi nepříjemnými drobnými prachovými částicemi, na které se vážou ty nepříjemné benzeny a další věci, které musíme dýchat, tak samozřejmě ví, že ta mapa je v části ostravsko-karvinské aglomerace naprosto černá. A nepatří to jenom k největším problémům v České republice, ale v celé střední Evropě, jak říkal pan ministr. A dokonce si troufnu říci, že je to nejznečištěnější oblast v celé Evropě.

 

Právě proto bych velice žádal ... A můj návrh na usnesení bych poté, jakmile bude pokračovat po přerušení tato debata, samozřejmě bych rád nadnesl, pokud tedy to nebudeme přerušovat tak, že nebudu usnesení moci říci. Já tedy v dané chvíli jsem v situaci, že jenom avizuji, že chci požádat vládu České republiky, aby změnila pravidla čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí tak, aby část příjmů byla použita na financování konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, zejména v ostravsko-karvinské aglomeraci. Tím, který by potom byl - řekněme - garantem, by byl Krajský úřad Moravskoslezského kraje, protože se domnívám, že ten nejlépe by věděl, jak s těmito prostředky zacházet.

 

Děkuji vám.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Krupkovi. Slova se ujme paní poslankyně Věra Jakubková. Připraví se pan poslanec Jiří Krátký. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

 

 

Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat předsedovi vlády za to, že chlapsky dodržel dané slovo a předložil v termínu, který mu uložila Sněmovna, zprávu ke znečištěnému ovzduší v Moravskoslezském kraji, včetně návrhu řešení nepříznivé situace, o niž jsem jej žádala.

 

Vážený pane premiére, patří vám také mé díky i za odvahu vydat se na Sibiř České republiky, do Moravskoslezského kraje, a to počátkem dubna. Mnozí se na vás velmi těší. Věřím, že vaše návštěva ve společnosti ministrů resortů přizvaných situaci řešit dodá plánům a úkolům na vážnosti a také že podpoří občany v úsilí hájit své právo na zdravé životní prostředí.

 

Chtěla bych také poděkovat všem ostatním, kteří se na vytvoření materiálu podíleli. V neposlední řadě ministru životního prostředí Janu Dusíkovi za přednesení zprávy a jeho další angažmá v celé věci. Předložený materiál totiž není úplně jalový. Dovolím si říci, že přináší více než jen naději. Vytváří kvalitativně novou platformu.

 

Ač mohu souhlasit s mnoha připomínkami ve vystoupení paní Konečné - a má pravdu, je třeba říci, že existující nástroje nejsou využívány. Často jsou dokonce zatloukány a jejich vyjmenování není tedy zcela zbytečné. Osobně bych stála o doplnění. A buďme kritičtí a spravedliví. A netlučme po hlavě pouze Ministerstvo životního prostředí. Své si zaslouží všichni, kdo mají zodpovědnost, k níž se nehlásí.

 

Dopracování vítám. Stejně tak vítám usnesení vlády, vztahující se k této zprávě, které umožní realizovat už nyní konkrétní kroky.

 

Nyní ke zprávě konkrétně. Mám dvě zásadní připomínky. První z nich se týká zdraví. Nejen mě překvapilo, že zpráva nevěnuje odpovídající pozornost vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. Důvodů může být více. Jedním z nich je absence Ministerstva zdravotnictví mezi ministerstvy, která vláda oslovila v souvislosti s přípravou zprávy. Dalším může být rukopis technokratů a nízká účast žen při formulaci vládních závěrů. Chci být korektní a dodávám, že všichni, ať ženy či muži, kteří pečovali o nemocné dítě, kteří trávili velkou část života v čekárnách lékařských ordinací a mají za sebou probdělé noci plné strachu o život nejbližších, už nechtějí poslouchat řeči o rovnováze ekonomického rozvoje a životního prostředí. Stejné plané řeči jsme poslouchali před čtyřmi i více roky.

 

A přesto, že došlo k dílčím změnám, křivky nemocnosti rostou dál. Data jsou zcela průkazná. Vycházejí z mravenčí a poctivé práce dětské lékařky Evy Šalerové, která žije a ordinuje v nejpostiženější ostravské městské části Radvanicích - Bartovicích. Jde o část slezské Ostravy ležící v těsném sousedství firmy Arcelor Mital. Dětská lékařka Šalerová konstatuje, že nemocnost v lokalitě Radvanic - Bartovic byla vždy vysoká. Poukazuje však na rozdíly oproti dřívějšku, kdy nemoci dýchacích cest postihovaly ve větší míře horní dýchací cesty a nejčastěji byly diagnostikovány angíny, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušnice a nemoci měly klasický průběh. V posledních letech se však záněty stěhují více do dolních cest dýchacích, jsou častější, nebezpečnější a medicínsky nepředvídatelné. Přibývají závažné stavy a komplikace, hlavně u těch nejmenších. Nemoci probíhají bez teplot, laboratorní bakteriologická, sérologická i imunologická vyšetření jsou téměř vždy i u těžkých potíží negativní.

 

Z víceletých statistických dat, které má tato lékařka k dispozici, vyplývá, že zvláště jsou ohrožené děti, které byly počaty v období listopad až únor a byly narozeny v období srpen až prosinec. Dle nich je pravděpodobné, že takové dítě prodělá během prvních měsíců života zánět průdušek či zánět plic, a to i několikrát za sebou.

 

U dětí v radvanicko-bartovické lokalitě je čtyřikrát více astmatiků než ve zbytku republiky. Astma u těchto dětí propuká velmi brzy, již u batolat. Jde o astma těžké. Děti musí být mnohem dříve a mnohem déle léčeny kortikoidy.

 

Organismus lidí žijících v této škodlivinami postižené části naší vlasti reaguje na každou škodlivinu podobným způsobem: zánětlivou reakcí, na virus stejně jako na prach nebo pyl. Kromě mechanického účinku, který sliznice poškozuje, jde i o chemický dopad. Prach není čistý, jsou v něm navázány další látky, které jsou rakovinotvorné i mutagenní. A ty postiženou sliznici naleptávají. Na takto narušenou sliznici se druhotně uchycují viry i bacily a koloběh potíží se uzavírá do kruhu nekončících nemocí.

 

Závěry dětské lékařky doplním výsledky výzkumu významného epidemiologa, doktora Radima Šráma, z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. V současnosti probíhá na Ostravsku unikátní výzkum v rámci programu Ostrava s použitím nejnovějších metod s cílem ukázat a získat nové poznatky o mechanismech působení komplexních směsí látek vázaných na prachové částice v ovzduší na lidský organismus. ***

 

(12.30 hodin)

(pokračuje Jakubková)

 

Výzkum kromě jiného již ukázal, že znečištění v Ostravě vážně poškozuje DNA. Pro dokreslení alarmujících údajů uvádím i test, kdy si pražští pracovníci Akademie věd nechali udělat krevní rozbor před odjezdem do Ostravy a poté po třítýdenním pobytu v moravskoslezské metropoli. Ukázalo se, že frekvence mikrojadérek, které jsou signálem negativního vlivu na genetický materiál, u nich v uvedené době vzrostla o 50 %, za pouhé tři týdny tak vysoké procento poškození DNA. Pokud nedojde k mutaci, je toto poškození vratné. To je informace pro ty, kdož by se na Ostravsko báli přijet. 

 

Důsledkem změn DNA může být mimo jiné snížená schopnost spermií k oplodnění, nižší porodní váha dětí, vznik kardiovaskulárních onemocnění a tomu odpovídají i nálezy úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění, které je v okrese Ostrava-Karviná zejména u mužů vyšší než průměr České republiky. Samozřejmě rakovina a další poškození. Když doktor Šrám hledal místo, s nímž by mohl stav na Ostravsku srovnat, zjistil, že odpovídající hodnoty najde v Číně.

 

Druhá připomínka. Materiál postrádá konstatování faktu, že v Moravskoslezském kraji žije 1 mil. 200 tis. lidí v prostředí, které je v rozporu se zákonem. To je přece jiné kafe, to je přece více než jen překročení limitu. Nezpochybňuji fakt, že situace v Moravskoslezském kraji je zaviněna historicky vysokou kumulací průmyslu, geomorfologií a z toho vyplývajících nepříznivých rozptylových podmínek. Ale tento fakt nemůže být omluvenkou současného stavu. Za cynické a hloupé považuji řeči o tom, že kdo nechce žít v blízkosti komínů, nemusí, může se sebrat a odstěhovat jinam. A už vůbec nechápu, jak při vědomí těchto souvislostí je možné jedním dechem plánovat stavbu spalovny pod krycím názvem Krajské integrované centrum, těžbu uhlí v Beskydech, stavbu jaderné elektrárny v Poodří stejně jako nesmyslného vodního díla Kanál Dunaj-Odra-Labe.

 

Takhle bereme lidem nejen vzduch k dýchání, ale i prostředí, v němž mohou alespoň trochu zdravotně a psychicky pookřát. Možná, že vedle mé vize Moravskoslezského kraje existují i jiné. Moravskoslezský kraj bude vyhlášen jako zakázané území a vstup do něj bude možný pouze na vlastní nebezpečí lákavý pro sebevrahy a dobrodruhy. Pro ostatní jen v podobně exkurzí a ve skafandrech a někdo si na této atrakci pěkně namastí kapsu.

 

Krev se mi v žilách vaří, když ti, kdož mají spravovat svěřené území, operují s hodnotami znečištění, které jsou zprůměrovány za celý kraj. To znamená, že ta děsivá čísla desetkrát i vícekrát překročených zákonem stanovených hodnot v nejpostiženějších lokalitách naředí údaji z chráněných krajinných oblastí. Náhle není situace už tak zlá a pomocí nových čísel mohou mocní zase omlouvat svou nečinnost. Je třeba přece hodnotit lokalitu od lokality a dnes už není možné se vymlouvat, že nelze identifikovat vliv znečišťovatelů na své okolí a nebo, že nelze identifikovat podíl jednotlivých zdrojů.

 

Je nutné si přiznat, že ke zlepšení bude nutné provoz některých podniků, případně části provozu, prostě zavřít. U jiných že bude třeba trvat na zavedení nejlepších možných technologií. Je nutné trvat na restrukturalizaci Ostravska tak, aby také došlo ke změně demografické struktury obyvatel. Nelze zdraví lidí vyvážet v podobě vysokých zisků zahraničních investorů. Opakuji, že nelze čekat jednoduchá řešení, ale jde o mix legislativních, administrativních, technologických a také finančních opatření. Řešení musí být systémová, komplexní, ale především rychlá a účinná.

 

V Moravskoslezském kraji tiká časovaná bomba a neřešení současných problémů přinese v následujícím období významné ekonomické náklady. Budeme řešit nemocnost, hospodářské ztráty. Prostředí, které není k životu, je brzdou nejen regionu, ale celé republiky. A v závěru. Na Ostravsku byl za prvních 70 dnů tohoto roku překročený limit pro prachové částice a teď v čisté Opavě, v čistém městě Opava 37krát a v postiženém Bohumíně a Věřnějovicích až 58krát. Z toho plyne, že od začátku roku bylo ovzduší v celém kraji v limitu pouhých 12 ze 70 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Jakubkové. S přednostním právem před panem poslancem Krátkým se přihlásil pan ministr životního prostředí. (Dává přednost panu poslanci.) Prosím, pane poslanče, máte slovo a ještě vidím faktickou přihlášku pana poslance Úlehly. Je tomu tak, nebo to byl jenom omyl? K faktické poznámce. Tak ještě požádám pana kolegu Krátkého, protože faktická poznámka má přednost, aby umožnil kolegovi Úlehlovi jeho dvouminutové vystoupení.

 

 

 

Poslanec Tomáš Úlehla: Děkuji, pane předsedající.

 

Já jsem se právě teď zapojil do diskuse z toho důvodu, že máme-li dosáhnout nějakého účinného řešení, měli bychom zkrátit příspěvky, které jsou v podstatě teoretickým výčtem z učebnic pro zdravotní sestřičky a podobně. Já tím nechci snižovat výkon své předřečnice v žádném případě, ale potom jde pozornost bokem u podstatných věcí. Já myslím, že pokud by se to shrnulo tím, že za více než 40letou éru existence v Moravskoslezském kraji těžební činnosti a toho, že se upřednostňovaly pětileté plány, respektive plánované ztráty na úkor lidského zdraví, že to je ta hlavní příčina. Samozřejmě tam byla vždy také špatná životaspráva. Cosi budeme hovořit o dopravě, emise, imise, to jsou problémy, které řešíme poměrně důsledně zákonnou legislativou, která přišla po revolučních změnách v naší zemi. Myslím si, že je to o zlepšení kompetencí, respektive rozšíření rozsahu kontrol toho, aby byly tyto zákony a předpisy dodržovány.

 

Čili bych se chtěl přimluvit za to, abychom tu zbytečně nehořekovali nad různými kardiovaskulárními chorobami a prostě ohromovali nezasvěcené výčtem chorob. Já jsem v tomto oboru osoba, která má i Health risk assessment oprávnění a chtěl bych jenom říct: pojďme schvalovat tady v této Sněmovně zákony v oblasti životního prostředí, péči o zdraví lidu bez politického podtextu a byli bychom mnohem dál.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Faktická poznámka paní poslankyně Věry Jakubkové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

 

 

Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji vám. To je přesně to, o čem jsem mluvila, zacpávat si uši a neslyšet, nevědět. Pane kolego, přijeďte na dovolenou, tři týdny vám možná budou stačit.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Slova se ujme pan poslanec Jiří Krátký, poté bude vystupovat ministr životního prostředí Jan Dusík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

 

 

Poslanec Jiří Krátký: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já samozřejmě za tu zprávu také děkuji. Já se také domnívám, že nejenom kromě hodnocení zčásti nastínila vývoj. Mám dvě věci. Přál bych panu ministrovi i dalšímu panu ministrovi, aby našel dostatek schopných a kompetentních lidí při navrhování opatření. Moje poslední zkušenost z posledních deseti let zrovna není nejlepší s kvalitou našich úředníků jak na úrovni krajů, tak na úrovni ministerstev. To je jedna věc.

 

Druhá věc je. Chtěl bych se zmínit nejenom o ostravské aglomeraci, ale samozřejmě, kdo se podívá do výsledku měření letošního roku, tak zjistí, že černé bylo i Osoblažsko a Jesenicko, které s průmyslem už dávno, ale opravdu hrozně dávno, a v některém případě, nikdy nemělo nic společného, a přesto jsou zasaženy. Jsou to dva vlivy. Samozřejmě něco dostaneme z Ostravska, ale to asi v tom případě není to podstatné a teď jsem u zprávy, která se týká přeshraničního přenosu emisních látek. A jsem vděčen za iniciativu směrem k Polsku a myslím, že tam bychom měli zatnout větší sílu, protože skutečně Osoblažsko, Jesenicko, kde hustota obyvatel je pod 50 lidí na kilometr čtvereční, kde průmysl není vůbec žádný, kde na Jesenicku máme klimatické lázně, které jsou tímto totálně ohroženy, kdy už jsme přišli o všechno v těchto krajích, tak díky těmto věcem přijít i o to poslední, nabídnout možnost rekreace, možnost lázeňství, to by byly opravdu poslední kapky, které tyto kraje si skutečně nezaslouží. Takže děkuji moc. ***

 

 

(12.40 hodin)

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Krátkému. Po dohodě mezi poslanci s přednostními právy budou vystupovat pan místopředseda Lubomír Zaorálek, poté pan ministr životního prostředí Jan Dusík. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

 

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážení kolegové, já už jsem tady viděl jednoho poslance zívnout celkem okázale, tak mi ale dovolte, abych vás poprosil o trochu pochopení pro Moravskoslezský kraj v této věci, protože já se vám přiznám, že ta situace je taková, že jsem si nepředstavoval, že se problém životního prostředí může v kraji stát tak vážným a tak těžko snesitelným, jako se stával v posledních měsících. Dokonce jsem zaregistroval, že byla konference v posledních dnech v Ostravě, na které zaznělo, že pokud bychom hledali podobně znečištěné místo ne v Evropě, dokonce řekli, že bychom to museli hledat na světě, tak bychom ho našli v Pekingu a pak ještě jmenovali nějaké místo v Jižní Korei. A to se vám přiznám, že když jsem před dvěma lety přiletěl do Pekingu a nemohl jsem tam dýchat, tak jsem si říkal, tohle je prostředí, ve kterém bych nedokázal existovat, ale ono to bylo podobné v Ostravě v posledních měsících. Já vás prosím v tomhle o určitou solidaritu, že ta situace je nesnesitelná. Tam se opravdu dýchat nedá, to není nic přehnaného, dokonce se kvůli tomu ani tady, jak vidíte, nehádáme mezi sebou, jak máme ve zvyku podle politických stran, protože tohle je problém, u kterého končí legrace. Ti lidé z toho regionu prostě budou odcházet někam jinam, protože mladá rodina v takovém prostředí nebude žít, kde měsíce se nedá nadechnout. Ta astmata a alergie, to prostě není vymyšlené, to, že rostou a že situace se zhoršuje.

 

Já bych chtěl tady říci, že bych tady chtěl i docela ocenit pana ministra a to, co v této chvíli vláda dělá. Nejde jenom o ten materiál. Ten samozřejmě vypadá občas teoreticky, ale já vím, že se budou konat jednání 7. dubna, že se chystá schůzka a že ta schůzka bude pravděpodobně konkrétnější než tento text. A my potřebujeme skutečně sadu opatření v jednotlivých hlavních oblastech. To jsou ta lokální topeniště, doprava a velký průmysl, která povedou k nějaké změně. Vůbec to nebude jednoduché. Ta kotlina je v něčem nešťastná. Mezi tou Moravskou bránou a Beskydy, tam v podstatě se nějakým způsobem exhalace budou držet, dokonce i kdybychom zítra zavřeli Mittal, tak nám to zásadně nepomůže. A ta lokální topeniště, já vám řeknu takovou věc. Ten vzduchu je špatný a my se tam z toho teď o víkendu, představte si sídliště Hokejka, ve kterém bydlí stovka lidí a v obci před tím jeden začne nějaké svinstvo spalovat a tím jedním komínem zamoří ten večer vlastně celé to sídliště, kde stovky lidí včetně astmatiků, alergiků to dýchají. Ten problém, co s tím dělat, víte, rozumíte, já si myslím, že existuje sice právo člověka na to, že mám nedotknutelný domov, ale proti tomu stojí, že ten člověk tímhle spalováním tak zamoří tu ulici, kde je sídliště, tak on obtěžuje stovky lidí, kteří mají často vážné problémy. To znamená, my musíme najít nějaký způsob, jak do toho vstoupit, protože ta situace je nesnesitelná. A je to potlačování práva lidí na zdraví. A to je něco, s čím jsme tam skutečně konfrontováni v řadě těch míst. Tady já si myslím se to nedá prostě říci, že se nedá nic dělat. My musíme najít způsob, jak ti, kteří mají na starosti ochranu životního prostředí, do toho mohou nějak vstoupit a tu situaci změnit. My potřebujeme v případě dopravy najít způsob, jak postavit obchvaty, které zabrání tomu znečišťování, které souvisí s dopravou.

 

A co se týče těch velkých podniků, tak mi dovolte jeden příklad. Podívejte se, když dneska nařídíme teplárnám, aby ekologizovaly třeba, já nevím, za nějakou miliardu, tak zítra ty teplárny to promítnou do ceny svých výrobků a poroste cena tepla, což je problém. V 90. letech v Evropě Evropská unie provedla investice v těchto energetických oblastech, kde ekologizace provedli. Já nevidím jinou cestu, než abychom společně hledali způsob, jak i v Evropě prosadit projekt, který by té aglomeraci pomohl. Myslím si, že to musí být společně i s Poláky, ono to bude tím pádem daleko efektivnější, když to bude celá hornoslezská pánev, ale rozsah těch prostředků, ano, je to bohužel i to, že to nemůžeme nechat dělat jenom ty vlastníky železáren a podobně, protože to by pravděpodobně nevedlo a je to to, co se v Evropě v 90. letech stalo. My tady skutečně potřebujeme evropský projekt pro tuto nejzamořenější oblast nejen v Evropě, aby se našel způsob, jak tu situaci pohneme dopředu. V opačném případě dojde k depopulaci. Tam dojde prostě k depopulaci, ti mladí budou odcházet pryč a já mám pocit, že na tom nevydělá nikdo. Rozumíte. A asi chápete, že i jakýkoliv růst ekonomický v té oblasti souvisí s tím, jestli se podaří životní prostředí zlepšit. Žádný investor vám tam nepůjde, když se tam nedá dýchat. Nikdo tam nebude. To znamená, on je v tom špunt, který když se nepodaří odstranit, tak si myslím, že na to doplatí země jako celek. To je v podstatě milion lidí ta aglomerace.

 

Já bych chtěl tady ocenit, že ministerstvo udělalo víc než jenom tuto teoretickou práci. Vím, že ta jednání probíhají a vím, že budou ještě daleko konkrétnější, než je ta zpráva. A já bych prosil o pochopení, protože obávám se, že tohle není krajský problém. Jsem o tom přesvědčen. Je to něco, co se týká vlastně, a byl bych rád, kdyby v tomto jste měli trpělivost a jsem rád, že ji - doufám - budete mít, abychom v této věci, kraj sám to nevyřeší bez celostátní politiky a dokonce bez evropského projektu nevěřím, že by se to dalo zásadně změnit. Těch prostředků je třeba příliš mnoho.

 

Děkuji za trpělivost a doufám, že to budete ještě snášet.

 

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi. Slova se ujme ministr životního prostředí Jan Dusík, poté se přihlásil pan poslanec Martin Bursík. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

 

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji pěkně, pane místopředsedo. Já jsem se vypravil na základě i té debaty, kterou jsme tady měli v Poslanecké sněmovně 18. února do Ostravy a jedním z cílů mojí cesty bylo právě připravit materiál, který dnes máte před sebou. Jednal jsem se zástupci kraje, se zástupci města. Setkal jsem se s občany asi nejpostiženějších částí Ostravy Radvanic a Bartovic, setkal jsem se s představiteli společnosti Mittal Steel, která zahájila investice a věřím, že budou pokračovat v nastoupeném duchu. Je to i příprava návštěvy pana premiéra, která je plánována na 7. dubna a jejímž cílem by skutečně mělo být diskutovat konkrétně v kraji s představiteli kraje o naplňování toho, co je popsáno v materiálu.

 

Já vnímám to, že ten materiál nemá ambici jít do detailů toho, co bude obsaženo v zákoně o ovzduší nebo jaké jsou konkrétní projekty a jakým způsobem budou realizovány. A na druhou stranu jsem přesvědčen, že na základě tohoto materiálu může Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ostatními pracovat dále. Nemyslím si, tak jak paní poslankyně Konečná prostřednictvím pana předsedajícího, mluvila o tom, že pracovní skupina je jenom jakýsi bezzubý nástroj. Já si to nemyslím, protože to, že skutečně si sednou za jeden stůl lidé, kteří řeší dopravu, kteří řeší průmyslové podniky, životní prostředí, stavební úřady, že toto je cesta, která může nakombinovat jednotlivé vlivy, které tady byly popsány a zazněly v debatě a samozřejmě ty zodpovědné osoby, které tam nejsou rozpracovány do úplného detailu, jsme schopni na úrovni vlády identifikovat. Chtěl bych ujistit všechny přítomné, že Ministerstvo životního prostředí má dostatek kvalitních odborníků k tomu, aby ty práce byly dále prováděny, ať už na zákoně nebo na dalších věcech, které jsou tam popsány.

 

Je pravda, že ta opatření, a to jsem zmínil v úvodním slově, v oblastech domácností, v řešení dopravy v současné době nemají oporu v platné legislativě, a to je také jeden z cílů, proč nový zákon o ovzduší by měl na toto reagovat a jsem si vědom toho, že návrh zákona, tak jak ho předložím do vlády a jak věřím, že ho vláda nakonec schválí, tak bude zřejmě určen až pro Poslaneckou sněmovnu po parlamentních volbách, ale nicméně si myslím, že je dobré, aby tento nástroj takto byl popsán a věřím, že pak se jím Poslanecká sněmovna bude moci zabývat a co nejdříve schválit. Jiné časové řešení nemám k dispozici. Asi není reálné, že by ten zákon mohl být projednán ještě v tomto funkčním období Poslanecké sněmovny.

 

Zaznělo tady to, že by měla být přehodnocena pravidla čerpání ze Státního fondu životního prostředí. Státní fond životního prostředí čerpá své prostředky z poplatků a ze sankcí, které jsou v oblasti životního prostředí a v celé řadě oblastí ty poplatky, jak jsou nastaveny, tak jsou nastaveny zpětně z 90. let a ten příjem do státního fondu se neustále snižuje. My jsme se pokoušeli v zákonech, které jsou mimo jiné tady předloženy Poslanecké sněmovně, valorizovat příjmy, aby bylo možné realizovat více opatření ze Státního fondu životního prostředí, ale v zásadě to, co má teď Státní fond životního prostředí k dispozici, nám v podstatě umožňuje primárně kofinancování operačního programu životní prostředí, to znamená není pravda, že by ty peníze nešly zpátky do daných regionů, ale je to prostřednictvím vlastně kombinace národního financování s financováním evropským. ***

 

(12.50 hodin)

(pokračuje Dusík)

 

Jednou z důležitých součástí navrhovaného zákona by měla být právě snaha nezvyšovat zátěž toho prostředí. Prostředí v Moravskoslezském kraji je velmi silně zatíženo. Cílem je v tomto zákoně, pokud budou zřizovány nové průmyslové provozy, aby to bylo kompenzováno, ať už uzavřením jiných znečišťujících provozů, nebo nějakými opatřeními typu výstavby zeleně. To je poměrně důležitý krok, který bychom chtěli v tom zákoně prosadit.

 

Co se týče otázky tepláren a možnosti financování, tak jednak součástí těch opatření je, abychom byli schopni vyčerpat těch zhruba 15 mld. Kč z operačního programu životní prostředí, ale také to souvisí třeba s tím, že zde máte po druhém čtení novelu zákona o emisním obchodování, která by měla umožnit teplárnám čerpat povolenky na emise skleníkových plynů v postupném náběhu. Budou je mít ve větší míře zdarma a mohou tak využít tuto výhodu, kterou například ostatní evropské země nemají, protože je to výjimka, která byla přiznána České republice a několika málo dalším zemím.

 

Spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví je určitě důležitá a funguje. Máme podepsaný program spolupráce Zdraví a životní prostředí. Informace o stavu zdraví a zdravotních rizicích s tím spojených samozřejmě k dispozici jsou a jsou také zdrojem pro práce, které jsou v materiálu popsány.

 

Myslím si, že zpráva, jak je předložena, určitě není řešením, které by ze dne na den znamenalo radikální zlepšení. Popisuje věci, které probíhají, popisuje projekty, které máme připravené, a vláda se tím dále bude zabývat, tak, aby vyhodnocení těchto opatření, popsaných ve zprávě, bylo předloženo ve vládě do září tohoto roku, což ukazuje, že naší snahou je opravdu to, abychom pro příští zimu věděli, že jsme odpracovali konkrétní úkoly a že víme, že situace by se mohla postupně zlepšovat. Děkuji.

 

 

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Martin Bursík je další přihlášený do rozpravy.

 

 

 

Poslanec Martin Bursík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já nebudu hovořit dlouho, protože si myslím, že Sněmovna už je v pátek odpoledne unavená. Proto se pokusím koncentrovat pár myšlenek, které vás třeba zaujmou a dají vám nějakou informaci o tom, jak se k té věci stavím.

 

Rád bych za prvé upozornil na novelu zákona o ovzduší, která prošla Poslaneckou sněmovnou v roce 2008. Chtěl bych tady zdůraznit velmi dobrou spolupráci Ministerstva životního prostředí s panem poslancem Chytkou za ODS, který pochází z toho regionu a který vlastně přišel s návrhem, jakým způsobem řešit rozpor, který existuje všude v oblastech, které mají vyšší zatížení znečištění ovzduší a kde dochází k těžce řešitelné situaci.

 

O co se jedná? Podniky splňují své emisní limity, které mají v rámci povolení, nebo nově integrovaného povolení, ale zároveň obyvatelstvo takto zatíženého regionu je vystaveno imisním expozicím, které řádově překračují imisní limity pro dané znečišťující látky. Největším problémem, jak je tady diskutováno, je jemný polétavý prach, který je prekursorem, nosičem, polyaromatických uhlovodíků. Jak to řešit? Podniky splňují limity, splňují povolení, ale zároveň jsou překračovány hygienické limity a lidé tam vlastně nemohou žít.

 

My jsme si na Ministerstvu životního prostředí velmi lámali hlavu, co s tím. Nenašli jsme v evropské legislativě nějaký návod na řešení tohoto problému. Snad jenom model ze Spojených států ze 70. let, kde pro regulaci jiných znečišťujících látek, emisí oxidu siřičitého, přišli modelově s vytvořením určitých bublin pro to území, kde se vlastně při povolování nových ekonomických aktivit umožní realizovat je v tom území pouze výměnou za vytěsnění jiných. A začalo se vlastně obchodovat s povolením na emise znečišťujících látek, v tomto případě SO2, výměnou, a pak ty podniky mohly - v momentě, kdy modernizovaly - snížit emise, odprodat svoji úsporu jinému podniku, který přichází a chce v tomto území být ekonomicky aktivní a bude produkovat emise SO2.

 

My jsme analogii spolu s panem poslancem Chytkou, za přispění legislativy a odboru ochrany ovzduší, připravili, a Poslanecká sněmovna /děkuji za to velmi pěkně/ to schválila. Skutečně se poprvé stalo to, že krajský úřad nejenže může snížit emisní stropy, jak tomu bylo doposud, ale krajští úředníci byli v těžkém dilematu, jak mají snižovat emisní stropy, když zároveň tam pracuje 5,5 tis. lidí a týká se to zaměstnanosti. Neměli k tomu kuráž, neměli k tomu sílu, podléhali silnému tlaku zaměstnanosti. Ta novela zákona přinesla nikoliv "může", ale "musí", a přinesla povinnost krajskému úřadu v územích se zhoršenou kvalitou ovzduší /což je terminus technikus, který definuje Ministerstvo životního prostředí/ snížit emisní stropy pro ty podniky, které emitují více než 30 tun jemných částic polétavého prachu ročně. Takové podniky musí snížit emise o 30 % v perspektivě následujících devíti roků. Je tam přechodné období, první dva roky se může připravovat pro projekt modernizace a dalších sedm let buď lineárně, nebo - v případě, že odloží investici - musí snížit o 50 %.

 

Já si myslím, že tohle byl v podstatě revoluční krok, jehož efekt se zatím ještě neprojevuje, ale pokládal jsem za poctivé to zde připomenout, že Poslanecká sněmovna, poslanec Chytka, Ministerstvo životního prostředí, v tomto kroku cosi konkrétního a v jistém smyslu revolučního skutečně učinili. Není to řešení toho problému, není to tak, že celý problém by mohl být řešen tímto jedním instrumentem, ale je to - pokud vím - poprvé v Evropě, kdy se propojil faktor emisní s faktorem imisním a přišli jsme s nějakým modelem, jak vlastně propojit tyto dvě informace, a výsledkem toho má být významné snížení emisí jemného polétavého prachu.

 

Mohl bych mluvit déle o tom, co je potřebné a co by se mělo v Moravskoslezském kraji činit, ale to je již více v kompetenci současného ministra. Také nechci, jak jsem slíbil, ubírat čas, ale považoval jsem za poctivé toto připomenout i paní poslankyni Jakubkové i panu místopředsedovi Zaorálkovi. Omlouvám se, nechci to politizovat, ono se to teď politizuje před volbami, ale tehdy jste byli setsakramentsky chladní k tomuto pozměňovacímu návrhu. Hlasovalo pro to málo poslanců. Věřím, že se vyvíjí vnímání významu této problematiky a že tím vzrůstá vůle poslanců různých frakcí politických stran tento problém aktivně řešit. Děkuji za pozornost.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Krátký, poté pan místopředseda Zaorálek. Pane poslanče, máte slovo.

 

 

 

Poslanec Jiří Krátký: Já se vrátím ke své poznámce. Zkusme opravdu najít ten průřez. Pan kolega Bursík se zmínil o tom, jak to řešili v Americe. Jeho věk mu nedovoluje si uvědomit, že nejhorším znečištěným městem v polovině minulého století byl Londýn. A náprava - jak se uvádí ve zprávě - prostě zlevnili primární energie, a v tomto případě to v Londýně byla elektřina. Dnes je to nejčistší město. Čili je to opravdu souhrn opatření. Nedělejme si někdo patent na to, že to umíme vyřešit. Sedněme si za stůl společně a vyřešme to. Není to jen Ostrava.

 

Vraťme se do historie. Historie nám ukazuje cestu. Poučme se z toho, kde zlepšení nastalo, a použijme to. Zkusme teprve pak přidávat další experimenty. Děkuji.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zaorálek. Připraví se pan poslanec Vojíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

 

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom krátkou poznámku. Nechci tím moc zdržovat. Podívejte se, tam je přece jeden problém. My dnes díky stavu životního prostředí máme stop pro jakýkoli další ekonomický rozvoj, protože dokonce ani lehký průmysl už dnes není schopen splnit limity tak, aby mohl být umístěn. Chápete? My máme 12 % nezaměstnanost, potřebovali bychom posílit zaměstnanost, a žádný další průmysl, ani lehký, už není možné schválit, protože se nevejde do emisní a imisní situace, která v tom kraji je. Tam je de facto zablokovaná jakákoli další významnější ekonomická aktivita, když to zjednoduším.

 

Ten problém je provázaný s ekonomickým řešením toho regionu. Bez toho, že tohle se zásadně v dalších letech nezmění, se ten region prostě nepohne kupředu. Tam v podstatě nelze nic dělat. ***

 

(13.00 hodin)

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Pan poslanec Vojíř se přihlásil o slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

 

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Čas už je pokročilý, já budu velmi stručný ve svém vystoupení.

 

Já bych chtěl upozornit na možná jednu záležitost.

 

Vždy ve Sněmovně vznikne určitá atmosféra, která reflektuje nějaký velmi negativní jev, na kterém se bezesporu průřezově shodneme, ale pak je taková tendence jakoby přijímat řešení, která padají pouze do toho jednoho bodu.

 

Já bych před tímto jistým způsobem varoval, protože si myslím, že z pohledu státu musíme sledovat celou republiku. Žádným způsobem nezpochybňuji mapování škodlivých látek, prašnosti atd. a přiznávám, že mapa, která je téměř černá, je v lokalitě Ostravska, velmi tmavě hnědá je v Podkrušnohoří a velmi nepříjemná je i v Praze. Já to jenom říkám proto, abychom si to uvědomili korektně, a příčiny jsou velmi podobné, nechci říci identické, ale velmi podobné. Na Ostravsku je to těžký průmysl, energetika a doprava, a řekl bych i v tomto pořadí, v severních Čechách je to trochu otočené, tam je to více energetika, průmysl chemický a dílčím způsobem doprava, a Praha řekl bych dominuje v oblasti - tam je to vyvážené - mezi dopravou, energetikou a průmyslem.

 

Já to říkám s vědomím, že když hledáme nějaké nástroje k tomu, jak tomu pomoci, tak jsou určitým způsobem krátkodobé - to jsou ty regulativní, to znamená tady existují prostě určité nástroje, jak omezit výrobu už dnes, prostě snížit v tom nejkritičtějším bodě.

 

Ale pak jsou nějaké střednědobé a dlouhodobé. A tady bych se přimlouval především v té oblasti energetiky a průmyslu, který mimochodem tvoří podle statistiky energetika asi 37 % a průmysl 38 % vlivu znečištění - doprava tvoří asi 12 %. Já nezpochybňuji, že to je méně, ale jenom říkám, že to je proti tomu předchozímu méně. Tak je třeba hledat řešení, jak pomoci sdružit prostředky. Jsem přesvědčen o tom, že to je nejlepší varianta. Prostředky státu, a je mi docela z tohoto pohledu jedno, jestli je ten stát získá v Evropské unii, nebo jestli použije vlastní zdroje. Dále prostředky případně kraje či toho místa, a zároveň prostředky soukromé.

 

Prostě jde o to, aby tady existovala nějaká vůle, nějaké hledání toho, jak vyřešit změnu např. energetického mixu. Na severní Moravě chtě nechtě - můžeme se hádat dokola - platí, že vše je na uhlí v podstatě, nebo drtivá většina jde na uhlí. To jsou ty velké energetiky. A lokální zdroje ty dneska mohou volit mezi čím - mezi zemním plynem, pokud ho tam dodáme rozvodem, CZP - to já bych mimochodem za sebe hodně podporoval, protože je to nejlepší forma kombinací výroba - teplo - elektřina, a ten prostor tam pro tu modernizaci je velmi vysoký, a potom je to bohužel otázka v tom lokálu - pálení, na co přijde - protože to je pro něj prostě bohužel ekonomicky nejefektivnější.

 

Já to říkám jenom s vědomím, abychom se úplně nesoustředili nějakým řešením jenom na tu jednu lokalitu, která si to teď bezesporu z těch tabulek zaslouží, a zaslouží si to dlouhodobě. A že jsou u nás lokality dvě dlouhodobě postižené, a přibývá i ta Praha, kde bych spíše hledal řešení v dopravních systémech prostě, v okruhu atd.

 

Říkám to s vědomím, a bylo by dobré, kdyby to pan ministr životního prostředí právě poslouchal, protože např. se vede velká diskuse o velkém obchvatu Prahy, a ne a ne ho vyřešit. Vede se léta diskuse, jak a kudy postavit dálnici D47 a případně obchvaty Ostravy směrem na Polsko. Dodnes není pořádně vyřešen problém průtahu D8.

 

Já to říkám jenom s vědomím, že prostě ono, když chceme něco udělat, tak ale musíme zapojit i rozum v některých dalších oblastech toho konání a těch nástrojů, které používáme.

 

Na závěr. Pokud budeme přijímat - my už asi ne, ale nová Sněmovna - pokud budeme přijímat nějaké zákonné opatření, které bude mít třeba i nejen podpůrný a regulativní charakter, buďme si vědomi, že to nebude platit jenom tu chvíli. Ty regulace jsou velmi nebezpečné. Prostě když regulace je a když podpory, tak velice opatrně, abychom nakonec nezjistili, že nás to ještě brzdí.

 

To je vše, co jsem chtěl ještě za sebe dodat, a samozřejmě nezpochybňuji tu složitost, která existuje v těch třech územích, která jsem popsal.

 

Děkuji za pozornost.

 

 

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Konečná. Táži se, jestli pan poslanec Úlehla se také hlásil? A poté paní poslankyně Jakubková. Prosím.

 

 

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Já si dovolím jenom technickou a děkuji všem ostatním poslancům, protože nechci zdržovat svou rolí zpravodaje a řeknu to potom na závěr.

 

Já si myslím, že se ukazuje, že opravdu potřebujeme teď konkrétní nástroje, konkrétní data a konkrétní zodpovědné lidi. Protože tak, jak tady říkal pan kolega Zaorálek a i pan kolega Vojíř, tak těch opatření by mělo přijít z té vlády podstatně víc, než jsou opatření z Ministerstva životního prostředí. A pokud za ně neponese nikdo zodpovědnost, tak se trošku bojím, že i když proběhne 7. dubna jednání, takže možná z toho budou super titulky před volbami, ale tím to všechno zhasne.

 

A pokud vláda sama neřekne, že tuto zodpovědnost přebírá a že v konkrétních termínech konkrétní zodpovědní pracovníci něco udělají, tak abychom my jako Poslanecká sněmovna je mohli kontrolovat, tak prostě celá tahleta debata vůbec nemá smysl.

 

Proto si vás ještě jednou dovoluji požádat, abychom přerušili projednávání tohoto návrhu a nechali doplnit ty konkrétní věci, které tady dneska zazněly.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobře. Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Úlehla, připraví se paní poslankyně Jakubková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

 

 

Poslanec Tomáš Úlehla: Já jenom považuji za vhodné doplnit to úvodní slovo tím, že samozřejmě jsem nechtěl zpochybnit, že bych snad nepodpořil návrh řešení tak, jak to tady nadefinoval pan kolega Vojíř, a naznačil to i z hlediska zákonné úpravy legislativy v oblasti ochrany ovzduší kolega Bursík. To si myslím, že právě je ta cesta.

 

Takže já jsem tím jenom chtěl říci, abychom raději zkrátili ty obecné řeči a proklamace a spíše umožnili a dali prostor se vyjádřit k těm konkrétním opatřením.

 

Samozřejmě souhlasím s tím, aby ta regulativa, po kterých se tady volá, měla strategický koncepční a dlouhodobější charakter, a jako velkou a silnou zbraň právě spatřuji zákonnou formu a možnost vymáhání opatření, která nařídíme.

 

A když už se to tady zmínilo, myslím si také, že by právě krajské úřady v těch svých kompetencích měly mít nějakým prováděcím předpisem stanoveno, kdy by se i mělo přistupovat k tomu tzv. bublinovému efektu po vzoru Spojených států, abychom prostě nesmyslně třeba nerušili stará zařízení nebo nelimitovali při vzniku nových, dokud nebudou uvedena do trvalého provozu. Ale to jsou právě ta konkrétní dlouhodobá opatření, která mohou přinést změnu k lepšímu.

 

Děkuji.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Jakubková, další přihlášku nemám. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

 

 

Poslankyně Věra Jakubková: Paní a pánové, jen kratičká poznámka k vystoupení Martina Bursíka.

 

Já jsem ráda za návrh kolegy Chytky, který jsem podpořila hlasováním. Pozměňovací návrh byl sice připraven, podán, ovšem neměl ve Sněmovně zajištěnu početní podporu. Já si dobře vzpomínám, jak jsem tenkrát obíhala poslanecké kluby a žádala o podporu tohoto pozměňováku. Nakonec potřebných pár hlasů na potřebné kvórum dostal.

 

A já bych byla velice ráda, kdybychom nejenom k problematice ovzduší, opustili tuto praxi - promiňte, Bursíkových bublin -, které jsou líbivé, ovšem bez podpory. Chceme-li něco v oblasti ovzduší změnit, tak to udělejme, a dělejme to tak, aby to prošlo. Děkuji.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Dusík se přihlásil ještě do rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

 

 

Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedo. Já jenom stručně zareaguji na příspěvky, které tady zazněly od pana předsedy Vojíře.

 

Já myslím, že tu roli energetiky a energetického mixu a důležitost toho řešení - já bych k tomu ještě doplnil důležitost energetických úspor a energetické účinnosti. * * *

 

(13.10 hodin)

(pokračuje Dusík)

 

A je zřejmé, že scénář business as usual nemůže pokračovat, že se musíme podívat na tyto otázky. A když se podíváme na statistiku, jakým podílem se podílí různé zdroje na znečištění v Moravskoslezském kraji, tak uvidíme, že průmyslová a veřejná energetika dohromady v prachových částicích je zhruba 50 %. Pokud k tomu započteme i prekurzory jiných znečišťujících látek, tak se dostáváme nad 70 %. Čili je zřejmé, že toto je hlavní těžiště, kde dochází ke znečištění.

 

Samozřejmě obchvaty z měst jsou jednou z důležitých součástí řešení. Státní fond dopravní infrastruktury na to pamatuje, Ministerstvo životního prostředí to podporuje a myslím si, že tak, jak je obchvat v Ostravě a jak se připravují v dalších městech, tak toto také může přispět ke zlepšení situace.

 

Co se týče materiálu, já se domnívám, že materiál je zpracován koncepčně, reaguje na všechny oblasti. Samozřejmě v konkretizaci materiálu budeme pokračovat ať už praktickými kroky, nebo pokud si to bude Sněmovna přát, tak samozřejmě jí můžeme tuto informaci dodat, kdo konkrétně bude mít tyto úkoly na starosti. Usnesení vlády tak, jak je naformulováno, dává prostor pro meziresortní spolupráci a bude dále pokračovat.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Hlásí se někdo další do rozpravy? Paní zpravodajko, já se jenom zeptám - tady mám poznámku, že je návrh na přerušení. Po obecné rozpravě, po skončení obecné rozpravy, nebo před uzavřením? Před uzavřením. Dobře. Já bych vás poprosil, zrekapitulujte nám návrhy, které padly, nebo o čem máme teď hlasovat.

 

 

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážený pane předsedající, já si dovolím navrhnout usnesení tak, abychom přerušili tuto rozpravu, přerušili projednávání tohoto bodu a zároveň s přerušením, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby do 10. dubna předložila Poslanecké sněmovně dopracovanou zprávu s uvedením konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji, a to včetně uvedení termínu realizace opatření.

 

Za druhé, žádá vládu ČR, aby změnila pravidla čerpání finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí tak, aby část příjmů byla použita na financování konkrétních opatření na zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, zejména v ostravsko-karvinské aglomeraci.

 

Myslím si, že bez těchto podmínek, které si dá Poslanecká sněmovna, s tím, proč přerušuje, samotné přerušení by ztrácelo smysl.

 

 

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobře, paní poslankyně. Vy jste navrhla, aby přerušení bylo před ukončením všeobecné rozpravy s návrhem usnesení tak, jak jste ho přečetla. (Ano.) Takže já se vás pokusím odhlásit a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Učiníme pokus, jestli budeme usnášeníschopní. Ano, jsme usnášení schopní. Já bych, když dovolíte, nechal hlasovat o návrhu usnesení tak, jak ho přečetla paní poslankyně.

 

 

 

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

 

V hlasování pořadové číslo 130 z přihlášených 84 poslankyň a poslanců pro návrh 81, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

 

 

Přerušili jsme tedy tento bod dle usnesení před ukončením všeobecné rozpravy. Bod číslo 278 jsme přerušili.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář